Rewrite letters from the image.
 
 

Kvalita vody v českých kohoutcích je vysoká

Kvalita vody v českých kohoutcích je vysoká

6.12.

Jakost pitné vody v ČR je dlouhodobě na vysoké úrovni. Její kvalita se rok od roku dále zvyšuje. Četnost nedodržení limitních hodnot klesá s počtem zásobovaných obyvatel.

Pojem pitná voda je definován zákonem o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů č. 258/2000 Sb. v platném znění. Kvalitu pitné vody pak definuje vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, resp. která specifikuje hygienické limity pro více než 60 mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů a která dále určuje četnosti a rozsahy kontrol sledování pitné vody. Minimální kontrolu je povinna pravidelně provádět nebo zajišťovat každá distribuční společnost. Tyto kontroly může realizovat pouze akreditovaná laboratoř, která ručí za správný odběr i analýzu vzorků pitné vody – pracuje v systému jakosti prověřeném třetí nezávislou osobou.

Pro zajištění zdravotní nezávadnosti pitné vody se provádí hygienické zabezpečení – desinfekce. K tomuto účelu se používá nejčastěji plynný chlor nebo chlornan sodný (připouští se i jiné způsoby hygienického zabezpečení – např. UV záření, ozonizace, chloraminace, oxidem chloričitým). Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, uvádí povolenou maximální koncentraci volného chloru 0,3 mg/l vody. Přítomnost tzv. „zbytkového chloru“ ve vodě zamezuje sekundární kontaminaci a pomnožení nežádoucích patogenních mikroorganismů ve vodovodním potrubí.

Chlor je do pitné vody přidáván jako desinfekční činidlo pro zajištění její zdravotní nezávadnosti. Koncentrace chloru v pitné vodě je velmi nízká, zdraví neškodná a zcela v souladu s požadavky orgánu ochrany veřejného zdraví. Chlor se ve vodě také slučuje s neodstranitelnými zbytky organických látek přírodního původu (huminových látek), což může způsobit vznik více či méně příjemné chuti, a to podle charakteru a koncentrace těchto látek.

Dalším zásadním ukazatelem kvality vody je obsah železa a manganu. Rovněž tyto prvky v pitné vodě nesmí překračovat limity stanovené vyhláškou (železo 0,2 mg/l a mangan 0,05 mg/l). Limity uvedených parametrů jsou stanoveny s ohledem na ovlivnění zákalu, barvy a chuti vody, a nikoliv proto, že by jejich překročení mělo vliv na lidské zdraví. Železo i mangan se při přepravě vody vysrážejí a usazují se na stěnách potrubí. Výjimečně se může stát (například při poruše vodovodního potrubí), že dojde ke změně hydraulických poměrů v síti. V takovém případě se uvedené sedimenty v potrubí mohou rozvířit a ke spotřebiteli dojde zakalená dodávka vody. V případě, že vnitřní povrch kovové roury není vhodně ošetřen, může docházet ke korozi povrchu a k tzv. druhotnému zaželeznění vody. Takový stav při distribuci pitné vody vyžaduje zvýšené provozní zásahy pro udržení odpovídající kvality pitné vody. Pokud provozní zásahy (odkalování, proplachy) nejsou ekonomické a jsou neúčinné, nastává nutnost rekonstrukce takového potrubí.

U vody se rovněž sleduje tvrdost vody, tedy koncentrace všech rozpuštěných vícemocných kationtů kovů alkalických zemin, v podstatě se jedná o sumu vápníku a hořčíku. Základní jednotkou tvrdosti vody je mmol/l (milimol v litru).

Vodu podle tvrdosti můžeme dělit na několik kategorií:
• velmi tvrdá (vyšší než 3,75 mmol/l)
• tvrdá (2,51 až 3,75 mmol/l)
• středně tvrdá (1,26 až 2,5 mmol/l)
• měkká (0,7 až 1,25 mmol/l)
• velmi měkká (nižší než 0,5 mmol/l)

Jakost pitné vody v ČR je dlouhodobě na vysoké úrovni. Její kvalita se rok od roku dále zvyšuje. Četnost nedodržení limitních hodnot klesá s počtem zásobovaných obyvatel daným vodovodem (viz grafy).
 



 



Poznámky:
Mezní hodnota (MH)
je hodnota organoleptického ukazatele jakosti pitné vody, jejích přirozených součástí nebo provozních parametrů, jejíž překročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko. Není-li u ukazatele uvedeno jinak, jedná se o horní hranici rozmezí příslušných hodnot.
Nejvyšší mezní hodnota (NMH) je hodnota zdravotně závadného ukazatele jakosti pitné vody, v důsledku jejíhož překročení se stává voda nepitnou, neurčí-li orgán ochrany veřejného zdraví v souladu se zákonem jinak.

Ke stažení: kompletní zpráva Státního zdravotního ústavu za rok 2008

(jto)

6.12. 
Tématický seriál

Víme, co pijeme – úvod

11.2.

Pokud chceme zjistit, jaká je aktuální kvalita pitné vody ve vašem městě městě, stačí navštívit www stránky vodárenských...

Víme, co pijeme – ověřování fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů

11.5.

V předchozích dílech našeho seriálu o kvalitě vody jsme si představili mikroorganismy, které by se rozhodně neměly v...

Víme, co pijeme – ověřování mikrobiologické nezávadnosti

15.2.

V minulém díle jsme vysvětlili, jaký je rozdíl mezi nejvyšší mezní, mezní a doporučenou hodnotou hygienických limitů. Dnes...

Anketa
Pijete vodu z kohoutku?